Blog: Kolik kroků nachodí kadeřnice?

Nikdo asi nepovažuje práci kadeřnice za snadnou, pravdou však je, že je ještě náročnější, než jste si dosud myslela.

Baví mě sledovat zajímavosti. A velmi dlouho si je pamatuji. Takže vím, co jedl Jan Hus v Kostnici, pamatuji si, kdy nám po zahradě dupal ježek nebo na kolik otáček se dostane Oktávka první řady.

Taky si pamatuji, že mi kadeřnice, ke které jsem chodila před dvaceti lety, neustále vyprávěla o tom, jak unavená je, jak ji bolí nohy a že je má večer jako konve. Nějak jsem si to tedy neuměla představit a pořád jsem měla pocit, že mluví o zahradnickém náčiní, ale myslela to tak, že je má nateklé. Což ví dnes asi každý.

Proto jsem začala sledovat, kolik kroků lidé ve službách nachodí, a zjistila jsem, že je to opravdu hodně. V okamžiku, kdy se na zápěstích většiny lidí začaly objevovat chytré hodinky, bylo mé bádání mnohem snazší, a nebylo nijak příjemné, to moje zjištění.

Hbitá a pracovitá kadeřnice naběhá po salonu přes den i dvacet tisíc kroků. Což vede k jedinému – nedovedu si představit, že by o víkendu chtěla jít dobrovolně na výlet do přírody.

Myšleno ironicky. A možná osobně, protože já, kdybych denně ušla v práci tolik kroků, byla bych schopna jen sedět u televize, maximálně bych vyvenčila psa. Tím by moje aktivity končily.
Navíc je skvělé, jak se kadeřnice s kilometry v nohou dokážou stále usmívat. Jsou milé, přátelské a nebrblají – jako kdokoli, kdo vyleze na Milešovku a zpět.

Moje babička říkávala, že pro krásu se musí trpět, je na místě si ale uvědomit, že v tomto případě nohy někoho jiného trpí pro krásu vaši.

Dámy moje milé, smekám před vámi, jste skvělé. Díky za vaši práci, výdrž i nadhled.

A slibuju, že už nikdy vás nebudu zatěžovat nesmysly, které bych nechtěla slyšet já, kdybych v nohou měla osm kilometrů.

Přesto: Pokud nevíte, co se svými vlasy, nechte si poradit v Institutu Orlane, kadeřnické profesionálky se na vás těší.