Je to tak, po staletí se ženy, a někdy i muži, snaží najít ideální přípravek, který jim pomůže zastavit čas. Jak se péče o krásu vyvíjela v průběhu staletí? Je to zajímavé zjištění.
Historie mě baví. Zatím jsem ovšem jen na hradech a zámcích hledala, kde tak měl majitel prévet, kde koupelnu a jak často se lidé v minulých stoletích vlastně koupali. Nakonec jsem se dostala, díky speciální přednášce i k tématu, které je fantastické a plné zajímavostí. Jak se o sebe naši předci starali, co bylo synonymem krásy, a hlavně, jak pracovali na tom, aby dosáhli skvělého výsledku?
Abych se nerozepisovala moc, pojďme si dnes říci, že od pravěku se lidé zdobili a v nejrůznější formě využívali dekorativní kosmetiku. Tato historie žije prostřednictvím našich kosmetických taštiček dodnes.
Co se do kosmetiky používalo? Jíly, bílky, včelí vosk, rozemleté lesní bobule, živočišné tuky. Zkrátka to, co měli lidé po ruce. Prvními, kdo používal make-up, byli Egypťané. Ti jej získávali z přírodních materiálů, a to proto, aby chránili pleť proti slunci, ale také proto, aby chránili svou osobu před zlými démony. Naopak seveřané se líčili proto, aby demonstrovali své postavení ve společnosti. Čím víc výrazné líčení, tím větší šéf. A zaměřovali se na oči. Ty zvýrazňovali tak, aby vypadaly přímo strašidelně.
V Řecku se make-upem zdobili kněží. Demonstrovali tak, že péče o tělo je srovnatelná s péčí o ducha, a hlavně pro ně byla důležitá péče o obočí. Čím upravenější, tím víc bylo dokladem, že postavení daného člověka je důležité. Z této doby také pochází slovo kosmetolog. Což byly otrokyně, které pomáhaly svým majitelkám s péčí o jejich krásu. A ne, koupání v oslím mléce není výmysl, ale fakt. Hydratovalo totiž pleť.
Make-up se později proměnil v jakousi „masku mládí“. Tu ráda nosila Alžběta I. V době renesance si majetné ženy zakrývaly obličej bílým make-upem – mnohdy plným olova a dalších škodlivých látek, které jim pokožku obličeje postupně rozežíraly. A z této doby také pochází přísloví, že pro krásu se musí trpět.
Následně přišlo období, kdy make-up byl společností zavržen. V roce 1770 vyšel dokonce zákon z britského parlamentu, že manželství může být anulováno, pokud žena během něj použije make-up. Opačný přístup k make-upu měli v té době ale ve Francii, kde se rozmohlo zdobení tváří muškami. Ty sice nosily už ženy ve starověké Číně, ale jako koketní prvek make-upu se právě v šestnáctém století dočkaly mušky své renesance.
Po době útlumu se do make-upu zamilovaly filmové hvězdy dvacátých let minulého století. Od té doby hledají kromě dekorativní kosmetiky také přípravky, které by vyživily jejich pleť. První propagátorkou důsledné skincare byla Marlene Dietrich.
Po druhé světové válce přišla značka Orlane již v roce 1968 s ikonickou novinkou, krémem B21, který se proslavil na svou dobu nejen revolučním sloganem: „Nejdražší krém na světě. Ale mládí je k nezaplacení“, avšak především proto, že se stal vůbec prvním kosmetickým přípravkem, jehož anti-aging efekt byl vědecky prokázán. O 50 let později můžeme díky odborným znalostem Orlane Laboratories obnovit slávu legendárního krému B21 novým B21 Renaissance, unikátním anti-aging ošetřením, které dokáže oživit mladistvý vzhled vaší pokožky. Co by za něj Kleopatra či Alžběta I. Daly. Vy si ho pořídit můžete… Tak neváhejte. Na www. orlaneinstitut.cz právě teď.